Mgr. Eva Nezdarová z KC SANANIM se s námi podělila o svoji diplomovou práci na téma: Mapování zájmu aktivních uživatelů metamfetaminu o substituční léčbu a jejich ochoty k účasti na klinické studii efektivity substituční léčby .
NEZDAROVÁ, Eva. Mapování zájmu aktivních uživatelů pervitinu o substituční léčbu a jejich ochoty k účasti na klinické studii efektivity substituční léčby. [Mapping of the methamphetamine users interest in substitution therapy and their willingness to participate in the clinical study focused on effectiveness of the substitution therapy.]. Praha, 2014. 98 s., 2 přílohy. Magisterská práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Klinika adiktologie. Vedoucí závěrečné práce Mgr. Roman Gabrhelík PhD.
Východiska:
V České republice nebyla doposud realizována studie, která by poskytovala přehled o zájmu aktivních uživatelů metamfetaminu o substituční léčbu. Rovněž chybí práce, která by mapovala ochotu uživatelů metamfetaminu k účasti na klinické studii efektivity substituční léčby.
Cíl práce:
Hlavním cílem práce bylo zmapovat zájem aktivních uživatelů metamfetaminu o substituční léčbu a jejich ochotu k účasti na klinické studii efektivity substituční léčby.
Metody:
Studie byla koncipována jako kvantitativní dotazníkové šetření. Analýza získaných dat byla provedena za pomoci prostředků popisné statistiky a statistických testů (test nezávislosti c2 pro čtyřpolní tabulku, dvouvýběrový F-test, dvouvýběrový t-test).
Soubor:
Výzkumný soubor je tvořen 130 respondenty, z toho je 99 mužů a 31 žen. Účastníky výzkumu jsou aktivní uživatelé metamfetaminu – klienti nízkoprahových služeb pro uživatele drog působících na území Hl. m. Prahy (klienti terénních programů a kontaktních center Drop In o.p.s., SANANIM z.ú a Progressive o.p.s.).
Výsledky:
Zájem o substituční léčbu projevilo 40 % dotázaných aktivních uživatelů pervitinu. Ochotu účastnit se studie mapující efektivitu substituční léčby uvedlo 76 % dotázaných. Menší zájem o substituční léčbu i o účast na studii mapující efektivitu substituční léčby byl častěji spojen s příslušností k některé z národnostních menšin a také se stálým zaměstnáním. Menší ochota účastnit se studie byla také navíc častěji spojena s vyšším měsíčním příjmem.
Závěr:
Substituční léčba může být pro mnoho českých uživatelů pervitinu atraktivní typ léčby. Také účast na studii efektivnosti substituční léčby je pro uživatele pervitinu lákavá, avšak případná nutnost dodržet několik podmínek najednou (neinjekční aplikace substituční látky, zákaz užívání pervitinu, možnost podávání placeba) může být pro řadu případných účastníků odrazující.
Klíčová slova: pervitin, léčebné intervence, substituční léčba, klinická studie